Jsem bez peněz, co dělat?, Osobní a rodinné finance
Pokračování dotazu č. 23494: Dobrý den, čekala jsem od Vás radu, ne že mě budete kritizovat. Práce jen, ale pro Ukrajince. Ze zaměstnání mě po 15 letech propustili, hledat práci v tomhle věku je těžké. Jak můžete mít takový názor? Nezlobte se, obyčejným lidem naprosto nerozumíte. Nemám ani na jídlo, každý by si to měl vyzkoušet, pak by mluvil jinak.
Dobrý den,
doporučení "najděte si práci" opravdu nebyla kritika, ale velmi dobrá rada. Plně chápu, že se v 58 letech práce hledá hůře, ale jiné řešení ve Vašem případě bohužel není.
Jaké jsou možnosti?
- Insolvence (osobní bankrot/oddlužení): pro schválení musíte být schopna splácet min. 2 200 Kč měsíčně, čehož byste s příjmem 8 900 Kč nebyla schopna - soud by Vám insolvenci neschválil
- Refinancování/konsolidace půjček u jiné banky (prodloužení doby splatnosti, snížení splátek): s negativním záznamem v registru (splátky v prodlení) Vám nikdo další peníze nepůjčí
- Snížení nezbytných výdajů: toto Vám taktéž nelze doporučit, s bydlením, stravou a ostatními výdaji se pod 8 900 Kč/měsíc nedostanete (tato částka vystačí pouze na velmi skromné živobytí, není kde snižovat výdaje)
- Zvýšení příjmů (najít si práci, brigádu): jediné možné řešení
Je Vám "jen" 58 let, do důchodu to máte ještě 7 let a úspory pravděpodobně žádné nemáte. Nehledě na půjčku, kterou potřebujete splácet - nebudete-li pracovat, čeká Vás velmi skromné živobytí na dávkách min. dalších 7 let. Nedoporučuji.
Nevím z jakého jste oboru a kde žijete. Práce v oboru se v tomto věku hledá obtížně a pravděpodobně se budete muset spokojit s jiným zaměstnáním. Prodavač, řidič, ostraha, pomocné síly - po tomto je neustále velká poptávka. Třeba to bude mimo Váš obor, pod Vaši kvalifikaci, ale budete mít práci, stabilní příjem, budete schopna splácet půjčku a třeba se Vám povede si i něco našetřit na důchod. S přibývajícím věkem bude klesat Vaše schopnost si vydělat peníze, čekání není řešení. Zázrak se nestane, peníze Vám nikdo jen tak nedá, dluh Vám nikdo nepromine. To je realita.
Každý má svůj osud. Matky samoživitelky se musí starat nejen o sebe, ale též o děti. Nemocní a invalidé válčí celý život se svým handicapem. Ukrajinci jsou v cizí zemi, neumí náš jazyk, jejich rodnou zem jim ničí Rusko, mnozí ztratili své blízké. Není co závidět.
Neberte to prosím jako kritiku ale jako upřímné doporučení.
