Banky poskytují úvěry na základě předložených dokumentů a splnění určitých podmínek. Jejich povinností je ověřit bonitu žadatele a případně zjistit, zda má oprávnění jednat jménem druhého partnera. V případě, že banka poskytla úvěr bez souhlasu druhého partnera, jedná se o porušení zákona. Jak se můžete bránit? Zkuste se obrátit na odborníka na právo, který vám poradí, jak postupovat v této situaci a jaké máte možnosti.
Můj manžel si před 4 lety bez mého vědomí a souhlasu sjednal v bance úvěr ve výši 450 tisíc Kč. Ve stejném, roce si u jiné banky otevřel další úvěr ve výši 290 tis. Kč a o rok později u stejné banky další úvěr ve výši 300 tis. Kč. Na všechny úvěry jsem přišla nyní náhodou, když úvěry přestal splácet a začaly chodit upomínky. Vzhledem k tomu, že se výše vypůjčených prostředků přibližuje částce 1 milionu Kč, chci se zeptat, jak je vůbec možné, že banky můžou takovou výši úvěrů poskytnout, aniž by požadovaly souhlas druhého partnera. Je takovéto jednání peněžních ústavů v souladu se zákonem? S manželem máme SJM a s úvěry, které si bez mého vědomí otevřel nesouhlasím. Jak se mohu bránit?
Dobrý den,
manželství má mnoho právních důsledků (ručíte na dluhy společně, máte vůči sobě vyživovací povinnost, ze zákona dědíte pro druhém, atd.). Jeden z manželů častokráte reprezentuje a zastupuje oba dva (třeba u menších půjček nebo když se rozhoduje o zdravotní péči pro vaše děti). Pokud s rozhodnutími pana manžela nesouhlasíte, rozveďte se.
Banky obvykle požadují souhlas druhého z manželů u půjček nad 300 000 Kč (nejedná se však o zákonem stanovenou hranici). Pokud jste o půjčkách nevěděla, informujte neprodleně banky o svém nesouhlasu (písemně a vše si nechte potvrdit). V případě následné exekuce by pak SJM mohlo být postiženo jen do výše podílu Vašeho manžela (50%) - neručila byste tak za všechny dluhy ale jen za polovinu. Nabrat si spotřebitelské úvěry za 1 mil. Kč totiž zavání bankrotem.
