Dědické řízení a běžný účet, Osobní a rodinné finance
Dobrý den pane Jermáři, Vaše odpověď k dotazu č. 4347 je podivná, je zavádějící. Pokud má každý z manželů "svůj" účet a majetek v SJM, tak se stejně dědí oba účty. Aby k tomu nedošlo, nesměly by být peníze na účtech ve společném jmění manželů. Řešením v tomto případě je pouze mít peníze v hotovosti a ne na účtech, které notář sám ani nezjistí. Poplatky z dědictví se tím zlevní. Blokace účtu v případě úmrtí a nastavených trvalých příkazů banky neprovádí, takže v tomto případě samozřejmě k poškození dědiců dojde. A pokud je účet zpoplatněn, tak je výhodné pro banku účet nijak neblokovat. Tak měla i znít Vaše odpověď.
Dobrý den,
tazatelka popisovala situaci, kdy měla společný účet s manželem, po jehož úmrtí se nemohla dostat ke svým penězům na provoz domácnosti, přestože měla k účtu zřízené dispoziční právo. Já jsem ji odpověděl, že dispoziční právo z ní nedělá majitele peněz na účtu a doporučil, aby každý měl vždy svůj účet (a nespoléhal se na účty společné, které selhávají právě v takovýchto mimořádných situacích). Na tom neshledávám nic zavádějícího.
Kdyby měla paní svůj účet, mohla nadále platit výdaje za domácnost a nehrozila by jí hmotná nouze. Notář by zablokoval pouze účet manžela (přestože předmětem dědictví by byly i peníze na účtu manželky).
Banky blokace trvalých příkazů po úmrtí majitele účtu neprovádí (pokud k tomu výslovně nedal za živa pokyn majitel účtu). Nejedná se o poškozování dědiců, spíše se tím předchází vzniku dluhů na nájemném, energiích, atd. Do dědictví totiž spadá částka na účtu platná k datu úmrtí. Výdaje činěné trvalými příkazy po datu úmrtí obvykle nějakým způsobem přispívají k zachování hodnoty majetku zemřelého, který je předmětem dědického řízení. Dědici by tak byli sami proti sobě.
O poplatky zde vůbec nejde, většina bank již mnoho let nabízí běžné účty zcela bezplatné. Hotovost není řešením, neboť i ta je předmětem dědického řízení (zatajit ji pravděpodobně můžete aniž by se na to přišlo, ale pak jednáte v rozporu se zákonem).
