Jak správně postupovat při vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti se strýcem?
Dobrý den. Mám nemovitost ve spoluvlastnictví s mým strýcem. Já mám podíl 3/4. Strýc se chce své 1/4 zbavit, já ji chci koupit. Strýc si nechal vypracovat znalecký posudek tržní ceny. Cena se mi zdála přemrštěná, v posudku byly nějaké nepřesnosti, např. ve velikosti obce, materiálu střechy, materiálu, z kterého je postavena garáž, hloubka studny...strýc v domě nikdy nežil a dům nezná, tak podal znalci zřejmě zkreslené informace. Nechala jsem si udělat znalecký posudek ohledně tržní ceny vlastní a podle něj bych měla strýci vyplatit téměř o sto tisíc Kč méně. Strýc vypořádání předal svému advokátovi. Jaký mám v této věci zvolit postup - mám vyjednávat o ceně? Odmítnout jejich nabídku a riskovat, že svou část prodá někomu jinému? Nebo se mám se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví obrátit na soud? Nevíte kdo v takovém případě platí soudní výlohy? Podle jakého posudku by se asi soud při určení částky, orientoval? Soudy prý nemohou hodnotit odbornost/neodbornost znaleckých posudků, co by si tedy počal se dvěma rozdílnými posudky? Za případnou odpověď, alespoň části mých otázek, vám budu nesmírně vděčná! Zorka.
Dobrý den,
doporučuji prostudovat náš článek Oceňování nemovitosti z pohledu bank a pojišťoven. Uděláte si lepší představu o oceňování - jaké jsou základní přístupy a metody.
Obecně:
- výstupem posudku by měl být ideálně interval hodnoty "od-do" v závislosti na jasně definovaných předpokladech. Rozdíl 100 000 Kč v posudcích být může, pakliže to má rozumné zdůvodnění (právě třeba že jeden odhadce použil špatné vstupní informace - o velikosti obce, stavebním materiálu, atd.) - pak je třeba se přiklonit k té hodnotě (k tomu posudku), který lépe vystihuje podstatu věci (v tomto případě tedy k Vašemu)
- obecně se obávám, že oba posudky byly vyhotoveny zbytečně. Tady přece neprobíhá soudní spor, který by měl rozhodnout soudce na základě znaleckého posudku. Toto je pouhé spoluvlastnictví nemovitosti, kde možná někdo někomu prodá svůj podíl na základě svobodné dohody mezi oběma majiteli.
- Váš pan strýc k nemovitosti nemá žádný vztah a chce svůj podíl pouze zpeněžit za nejvyšší nabídku na trhu - on hledá tržní hodnotu. Naopak Vy si chcete nemovitost ponechat (právě tuto a ne jinou), tedy Vy hledáte individuální hodnotu pro Vás (ne tržní hodnotu). Tyto dvě hodnoty se budou zcela jistě lišit. Individuální hodnota je oproti tržní hodnotě vyšší - rozdíl tvoří tzv. příplatek za zvláštní oblibu konkrétní věci. Vašemu strýci je totiž jedno, komu to prodá. Vám naopak není jedno, podíl které nemovitosti koupíte (nechcete kupovat část RD o dvě ulice vedle).
- Podíl 1/4 na nemovitosti se prodává poměrně špatně, pakliže např. RD není rozdělen na 4 samostatné byty a onen podíl 1/4 se neváže k právu užívání jednoho konkrétního bytu.
- tedy úvaha mezi Vámi a strýcem by měla být následující: v daném místě se podobný RD prodává zhruba za X peněz. 1/4 tedy bude mít základní hodnotu X/4. Kupující (Vy) by teoreticky měl připlatit za předmět zvláštní obliby, ale prodávající (strýc) by měl slevit za zhoršenou možnost prodeje. Takže mi jako fér přijde běžná cena 1/4 obdobného RD v daném místě.
Na soud se neobracejte (Vy ani pan strýc), ten Vám nikterak nepomůže (soud nemůže nakázat někomu, aby něco za nějakou cenu někomu prodal či aby někdo něco koupil). Je to pouze na domluvě mezi Vámi a panem strýcem - nikdo jiný toto rozhodnutí a dohodu za Vás učinit nemůže.
Nelze říct, že by někdo z vás dvou "tahal za delší konec provazu". Z mého pohledu je 1/4 RD na malé obci absolutně neprodejná (případní spekulanti se orientují pouze na okresní a větší města). Tedy není důvod kývnout na první nabídku pana strýce s obavou, že by to prodal někomu jinému. Na druhou stranu bych z morálního hlediska ani nechtěl na tomto nějak benefitovat a nabízet panu strýci úmyslně nižší cenu. Snad se Vám podaří rozumně dohodnout.
