Spoření? Třetina lidí má rezervu na víc než 4 měsíce
Zatímco jedni vydrží bez příjmů klidně přes
půl roku, druzí žijí od výplaty k výplatě a úspory jim nestačí ani na měsíc.
Vyplývá to z nedávného průzkumu, který si nechala zpracovat Raiffeisenbank.
Konkrétní čísla ukazují, že finanční rezervu
na 4 a víc měsíců má 35 % Čechů.
Čtvrtina lidí by bez mzdy vydržela 2-3 měsíce, zatímco stejný počet nemá rezervy vůbec žádné.
Zbylých 15 % by výpadek příjmů přečkalo maximálně 1 měsíc.
Jedni šetří víc, druzí méně
Statistiku Raiffeisenbank podporuje i další průzkum, který si nechal zpracovat fintechový startup Twisto.
Podle něj 29 % domácností spoří víc než před pandemií koronaviru. Stejný počet lidí ale hlásí i přesný opak. Tedy že spoří méně, než byli zvyklí.
Větší rozdíly jsou přitom v krajních hodnotách. Zatímco pouze 6 % dotazovaných uvedlo, že se jejich úspory během pandemie výrazně zvýšily, 16 % lidí jich má méně než dřív.
Spoření výrazně omezili hlavně podnikatelé, nezaměstnaní a také lidé v domácnosti.
Lidé neměli za co utrácet
Většina lidí, kteří začali víc spořit, uvádí jako důvod pandemii. Během ní totiž neměli tolik příležitostí, za co peníze utratit. Služby i cestování byly výrazně omezené a lidem tak zůstaly peníze navíc, které si mohli uložit.
Tento důvod uvedlo v průzkumu Twista 56 % dotázaných.
Druhou nejpočetnější skupinou jsou ti, kteří měli vyšší příjmy ze zaměstnaní. Právě díky tomu začalo víc spořit 39 % dotázaných.
Zbytek lidí si pak začal peníze odkládat kvůli nejistotě, jak se situace bude dále vyvíjet. A také díky podpoře státu a dotačním programům.
Banky hlásí vklady za 3 biliony korun
Zájem o spoření je vidět i na číslech, které hlásí české banky. Od vypuknutí pandemie totiž vklady vzrostly o 409 miliard korun. Celkově tak mají lidé v České republice na různých účtech uložené téměř 3 biliony korun.
Zároveň je ale potřeba podotknout, že hodnota vkladů se nerovná hodnotě úspor. Započítávají se sem totiž i úvěry.
Například hypotéky, při kterých banka půjčené peníze převede na účet toho, kdo si úvěr vzal. A tím se stávají vkladem.
Přesto i další čísla dokládají, že úspory skutečně za poslední dobu výrazně narostly. Podle údajů České bankovní asociace totiž úvěry obyvatel meziročně stouply o 8,17 %, zatímco vklady vyrostly téměř o 11,5 %.
Podle ekonomů tak Češi od března 2020 do konce února 2021 nashromáždili čtyřikrát víc peněz, než bylo do té doby od začátku tisíciletí běžné.
Každý dvacátý je milionář
Že mají české domácnosti poměrně velké úspory, ukazuje i průzkum Twista. 37 % lidí totiž uvedlo, že má našetřeno přes 100 000 korun.
A 5 % dotazovaných má na účtu dokonce přes 1 000 000 korun.
Rezerva? Ukládejte každou pátou korunu
Podle odborníků je ideální spořit každý měsíc částku, která odpovídá 20 % z vašeho příjmu.
Ideálně byste pak měli mít na účtu sumu ve výši tří měsíčních platů.
Zároveň je důležité, aby tyto peníze byly přístupné vždy, když je to potřeba. Přece jenom mít finanční rezervu, ke které se nedostanete, nedává smysl.
Ideálním řešením jsou proto spořicí účty. Klientům totiž nabízejí jednoduchost, rychlost a flexibilitu.
Úroková sazba se na nich v současné době pohybuje pouze kolem 0,5 %. Před pandemií přitom banky nabízely úroky okolo 2 %.
Přesto je uložení peněz na spořicí účet lepší varianta, než je mít pod polštářem nebo na běžném účtu, který žádné zhodnocení nepřináší.
I v současné době navíc můžete u některých poskytovatelů narazit na výhodnější nabídku než jinde. Proto si vždy nejdřív jednotlivé možnosti porovnejte.
Vyzkoušejte například srovnání spořicích účtů. Díky němu snadno zjistíte, která banka právě nabízí nejvýhodnější podmínky.
Snížení příjmů během pandemie
I přesto, že lidé v České republice spoří jak o závod, stále je tu skupina lidí, která žije od výplaty k výplatě. Potvrdily to zmiňované průzkumy. Podle nich se totiž rozevírají nůžky mezi těmi, kteří mají peněz dost, a těmi, kterým prostředky chybějí.
Lidi, kteří začali spořit méně, podle průzkumu nejčastěji ovlivnilo snížení příjmů. Jak kvůli ztrátě práce, tak kvůli omezení podnikání.
Z průzkumu Raiffeisenbank dokonce vyplývá, že 35 % dotázaných má nižší příjmy než dřív.
Mezi další důvody, proč lidé méně spořili, patří:
- omezení provozu škol a školek, kvůli kterému se lidé museli doma starat o děti a nemohli tolik chodit do práce,
- investice do vybavení, které děti potřebují pro distanční výuku,
- nemoc nebo smrt blízkého člověka, které obvykle vede ke snížení příjmů domácnosti,
- a velké investice například do bydlení nebo pořízení auta.
Průzkum Twista pak ukázal, že třetina lidí nemá peníze ani na to, aby zaplatila neočekávané výdaje ve výši 10 000 korun.
Na tuto skupinu lidí však pandemie nejspíš vliv neměla. Statistika je totiž podobná jako před dvěma lety, kdy ekonomika ještě vládními opatřeními proti koronaviru ovlivněná nebyla.