Rozhodčí doložka ve spotřebitelských úvěrech, jak na mezinárodní platby - zpravodaj duben 2014
Vzali jsme si úvěr od podezřelé nebankovní společnosti a nevědomky podepsali pro nás nevýhodnou rozhodčí doložku? Pokud se tak stalo v posledních dvou letech (od 4/2012), je takto sjednaná rozhodčí doložka neplatná. Jak na platební styk se zahraničím? Je nezbytně nutné ještě dnes realizovat platbu pomocí bankovek v pojištěné listovní zásilce nebo to jde i pohodlněji? Právě vychází dubnové vydání zpravodaje banky.cz.
Rozhodčí doložka ve spotřebitelských úvěrech
Obecně platí, že každý kdo nebyl soudně zbaven svéprávnosti, je za své jednání plně odpovědný. Proto je velmi důležité podrobně prostudovat každou smlouvu, kterou podepisujeme. Pokud čemukoliv ve smlouvě nerozumíme, neváháme se zeptat. Zdá-li se nám smlouva nevýhodná, neváháme odmítnout její podepsání a řekneme si o férovější podmínky. Každá smlouva musí být vyvážená co se práv a povinností týče pro obě smluvní strany. Není v pořádku, když jedna strana (obvykle prodejce/poskytovatel úvěru) má jen samá práva a strana druhá (kupující/dlužník) pouze povinnosti. Spousta lidí podepíše pro ně nevýhodnou smlouvu jen proto, že jim přijde hloupé být náročný a požadovat lepší podmínky, či se zeptat na něco, čemu nerozumí. A i jediný neuvážený podpis může zničit celý náš život. Skutečně „in“ je odmítnou špatnou smlouvu a ne vše slepě přijímat.
Tam, kde se z nevýhodných smluv na hranici zákona stala tradice (rozhodčí doložky ve spotřebitelských úvěrech u nebankovních poskytovatelů úvěrů, prodejní akce pro seniory založené na modelu „Šmejdi“, atd.), je žádoucí, aby došlo k úpravě patřičné legislativy. A k jedné takové úpravě zákona ve prospěch spotřebitele došlo před dvěma lety – jedná se o novelu 19/2012 Sb (zákona 216/1994 Sb o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů), platnou od 1.4. 2012 (není retroaktivní), která měla za úkol do českého práva implementovat prvky evropské směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách u spotřebitelských úvěrů. Tato novela výslovně nezakazuje rozhodčí doložky u půjček, nicméně stanovuje přísnější pravidla pro jejich používání a umožňuje snadnější přezkum rozhodčího nálezu soudem.
Úvěrové smlouvy uzavřené do 31.3.2012
Sjednání rozhodčí doložky nebylo nějak omezené, čili se mohlo jednat o jednu větu malým písmem v úvěrové smlouvě či v obecných/rámcových obchodních podmínkách úvěrové společnosti, ze které neinformovaný spotřebitel nemusel nabýt dojmu, že se jedná o rozhodčí doložku. Napadnout nález rozhodčí instituce u soudu bylo teoreticky možné (pro rozpor s dobrými mravy), ale v praxi byla vymahatelnost tohoto ustanovení zákona téměř nulová (prokázat rozpor s dobrými mravy je s dobrým právníkem protistrany v zádech nemožné).
Úvěrové smlouvy uzavřené od 1.4.2012
Spotřebitel musí jasně nabýt dojmu, že podepisuje rozhodčí doložku, jinak je doložka neplatná. Za "jasně nabytý dojem" se považuje rozhodčí doložka sjednaná/podepsaná na samostatném listu papíru (ne včleněná do obecných obchodních podmínek či úvěrové smlouvy). Poskytovatel půjčky je taktéž povinen klientovi vysvětlit, co taková doložka znamená a jaké má pro něj důsledky. Rozhodčí nález lze napadnout u soudu, pokud je v rozporu s legislativou na ochranu spotřebitele (to doposud nebylo možné, neboť rozhodce na tuto legislativu v těchto sporech do 31.3.2012 nemusel brát vždy zřetel).
Rozhodčí soud není vůbec špatná věc a zejména v naší republice, kde se soudního rozuzlení lze obvykle dočkat nejdříve po mnoha letech (pro malé spory to znamená praktickou nevymahatelnost práva), je vítaným nástrojem, který hojně využívají především firmy k řešení případných nesrovnalostí u B2B vztahů. Rozhodce hledá především rychlé řešení sporu a nemusí ve svém nálezu vždy 100% zohledňovat veškerou platnou legislativu. Pokud si tohoto postupu jsou vědomi obě smluvní strany, je vše v pořádku a instituce rozhodce je všem zainteresovaným ku prospěchu. Pokud je ale jedna smluvní strana informačně (právní povědomí) znevýhodněna, zejména u B2C vztahů (PO poskytoval úvěru + FO dlužník), není takovýto obchodní vztah vyvážený.
Jak na platební styk se zahraničím
Pryč je doba, kdy jediným nízkonákladovým způsobem, jak poslat peníze do zahraničí, byla hotovost zaslána v obálce pojištěné na 100% hodnoty protistraně, neboť banky si za takovýto úkon počítaly nemalá % z platby a fixní min. výši poplatku. Dnes nás vyjde mezinárodní platební styk realizovaný bankou pouze na pár korun. Co je dobré vědět?
- IBAN: mezinárodní formát čísla našeho účtu. Stejně jako pro tuzemský platební styk zadáváme předčíslí, číslo a kód banky, pro mezinárodní platby budeme potřebovat znát mezinárodní formát čísla našeho účtu. Poskytne nám ho naše banka nebo si ho můžeme odvodit sami pomocí návodu v sekci IBAN. IBAN protistrany nám musí sdělit protistrana.
- SWIFT/BIC: něco jako druhý kód banky, který neslouží přímo pro realizaci přenosu peněz, ale pro případný přenos dalších dat. Seznam SWIFT kódů pro české banky v sekci kódy bank. SWIFT protistrany můžeme vyhledat na internetu, je to běžně dostupný údaj.
-
Poplatkové dispozice: kdo uhradí poplatky spojené s platbou (odesílatel či příjemce). S platbou jsou spojeny dva poplatky – za odeslání platby (banka odesílatele) a za přijetí platby (banka příjemce).
- SHA - poplatky platí každá strana své bance
- BEN - všechny poplatky platí příjemce platby
- OUR - všechny poplatky platí odesílatel platby
(pro tuzemské platby platí vždy dispozice „SHA“ a slušnější banky již dnes neúčtují žádné poplatky za odchozí ani příchozí platby)
- SEPA platby: v rámci EU je možné provádět tzv. SEPA platby, které jsou standardizované (jednotná pravidla hry pro všechny banky v EU) a proto velmi levné. Platba musí být v měně EUR a do hodnoty 50 000 EUR. Od 2/2014 je implementace SEPA plateb povinná pro všechny země eurozóny, od 11/2016 i pro země EU neplatící eurem (tedy i ČR). Přestože mají české banky ještě přes dva roky času na implementaci SEPA plateb, většina z nich je nabízí již dnes.
- Automatická konverze měn: pro příjem EUR platby (či jiných měn) není nutné mít účet vedený v EUR. Platba spolehlivě dorazí i na účet vedený v CZK a v momentě připsání dojde k automatické konverzi na CZK dle kurzu devizy/prodej dané banky.
Jakou si vybrat banku pro realizaci mezinárodního platebního styku?
Tu s nejmenšími poplatky:
- SEPA: mBank (0/0 Kč), FIO Banka (50/25 Kč), Equa bank (99/9 Kč), Air-Bank (100/100 Kč), Sparkasse (100/100 Kč), ZUNO Bank (0/0 Kč s účtem PLUS; měsíční poplatek za vedení účtu 68 Kč)
- Ostatní zahraniční platební styk: Air-Bank (100/100 Kč), Equa Bank (299/29 Kč), FIO Banka (250/100 Kč), ZUNO (280/0 Kč)
*poplatek (odchozí/příchozí platba).
Je třeba mít na paměti, že výše uvedené poplatky (stejně jako poplatky ostatních tuzemských bank uvedené v jejich sazebnících) jsou pouze položky účtované naší českou bankou. Tudíž při použití poplatkové dispozice „OUR“ tyto poplatky nezahrnují položky bank zahraničních.
Pokud v zahraničí nakupuji a mohu platit přes paypal či kreditní kartu (a prodejce za tyto platby neúčtuje dodatečné poplatky), je vždy jednodušší (a pro kupujícího bezplatné) platit těmito instrumenty a bankovní platbě se vyhnout.