Půjčky s úrokem až 40 %? I takové na trhu najdete
Za půl roku nesplácení pokuta až ve výši trojnásobku původní
půjčky. Nebo roční úrok ve výši stovek procent. I takové nástrahy na vás
čekají, pokud se rozhodnete pro půjčku. Vyplývá to z aktuálního Indexu
odpovědného úvěrování, který každoročně vydává organizace Člověk v tísni.
Aktuální analýza malých půjček potvrdila, že i když se situace postupně zlepšuje, stále na trhu narazíte na řadu rizikových poskytovatelů. A zatímco někde vás měsíční náklady vyjdou jen zhruba na 1 %, jinde dosáhnou až na 45 %.
Konkrétně u půjčky 10 000 korun přeplatíte za měsíc od 95 po 4 498 korun.
Mnoho poskytovatelů navíc velkou část těchto nákladů skrývá do různých poplatků. Nestačí proto sledovat pouze úrok, ale musíte hlídat hlavně RPSN – tedy roční procentuální sazbu nákladů. V ní jsou započítané jak úroky, tak veškeré poplatky.
U některých poskytovatelů se přitom tato hodnota pohybuje i v řádech tisíců procent za rok.
Bankovní půjčka není vždy nejlevnější
Většinou platí, že levnější půjčky nabízí banky. Nedá se to ale říct zcela bez výhrad. Mezi TOP 10 nejlevnějšími poskytovateli totiž najdete i jednu nebankovní společnost. A v první patnáctce jsou hned tři.
Jsou tedy levnější než některé banky.
Obecně je ale u nebankovních poskytovatelů riziko vysokých poplatků a úroků mnohem vyšší. Proto byste měli být obezřetní. A půjčku předem porovnat s dalšími nabídkami na trhu.
Sankce za nesplácení? I větší než půjčka
Kromě výše RPSN myslete také na případné sankce. Pokud se totiž z jakéhokoliv důvodu dostanete do problémů se splácením, zdánlivě levná půjčka se může výrazně prodražit.
Podle aktuálního Indexu odpovědného úvěrování si někteří poskytovatelé za půlroční nesplácení desetitisícové půjčky účtují i víc než 20 000 korun.
Vůbec nejvyšší poplatky pak vyžaduje společnost Rerum Finance – přes 30 000 korun. Jen na sankcích tak můžete úvěr přeplatit i trojnásobně.
U většiny bank a u nejlepších nebankovních poskytovatelů se přitom půlroční sankce pohybují přibližně do 5 500 korun.
Banky bývají férovější
Právě rozumnější podmínky a větší otevřenost jsou hlavním trumfem bank a velkých nebankovních společností. Kromě nižších poplatků za nesplácení půjčky se to projevuje i ve zveřejněných informacích.
Například o zákonném nároku na odklad splátek.
„Zjistili jsme, že zhruba polovina společností na svých webech tuto informaci uvádí. Jsou ale i takové, u kterých toto upozornění nenajdeme. Většinou jde o menší nebankovní poskytovatele,“ upozornil autor Indexu odpovědného úvěrování David Borges.
V TOP 10 jsou i 3 nebankovní společnosti
Mezi nejlepšími poskytovateli tak najdete hlavně banky. V TOP 10 jich je hned 7. Kromě nich se na čele žebříčku objevily také úvěry od:
- Kamali,
- Home Creditu
- a Cofidisu.
Obecně se tedy dá říct, že byste se měli spoléhat hlavně na větší a ověřené poskytovatele. Pamatujte ale, že pořadí v žebříčku se může průběžně měnit. Stejně jako se mění konkrétní podmínky půjček u jednotlivých společností.
Proto si nezapomeňte vždy nejdřív porovnat aktuální nabídky. Pomůže vám s tím naše porovnání neúčelových půjček.
Díky němu zjistíte i RPSN dané půjčky. A předem víte, o kolik přesně úvěr přeplatíte. Pozor na nebankovní půjčky s extrémně vysokým RPSN.
Zájem o půjčky poroste. Kvůli koronaviru
Podle analytiků se navíc dá čekat, že zájem o půjčky v nejbližší době stoupne. Může za to pandemie koronaviru COVID-19 a následná vládní opatření. Řada lidí kvůli nim totiž přišla o příjmy nebo minimálně o jejich část.
A je velmi pravděpodobné, že spousta z nich bude muset alespoň krátkodobě sáhnout po půjčkách.
Lidé si odložili splátky u hypoték za 150 miliard
V příštích měsících také vyprší pozastavení splátek, o které mohli lidé kvůli koronavirové krizi žádat. A údaje České národní banky ukazují, že toho využívali opravdu hodně. Celkem požádali o odklad splátek u půjček za 208 miliard korun.
Největší podíl na této částce mají hypotéky. Objem těch, u kterých klienti využili pozastavení splátek, dosáhl na 152 miliard korun.
Je to skoro stejně jako celková roční produkce hypoték, která loni jen lehce přesáhla 180 miliard korun.
Odklad splátek iniciovaly i banky
Ne vždy ale žádali o odklad splátek klienti. Ve víc než třetině případů přišli s tímto krokem sami poskytovatelé, kteří dobrovolně zmrazili splátky hypoték a úvěrů ze stavebního spoření za víc než 58 miliard korun.
Kromě hypoték lidé často žádali o odklad splátek také u spotřebitelských úvěrů. Aktuálně tak nemusí splácet půjčky v hodnotě téměř 48 miliard korun.
Otázkou zůstává, kolik klientů si se splácením poradí, jakmile odklad vyprší.