Penzijní fondy – výnosy 2013

Pozitivní zprávou je, že mimo PF ČS všechny ostatní fondy překonaly průměrnou inflaci 1,4%. Nicméně i tak jsou výsledky zcela mimo očekávání střadatele, který státem dotovaným fondům peníze svěřuje na desítky let dopředu. A jaké jsou průměrné výnosy fondů za posledních 14 let? Vyplatí se vůbec spoření v penzijních fondech?

Penzijní připojištění

Tabulka níže uvádí nejen připsané výnosy za rok 2013, ale i kompletní přehled za posledních 14 let, průměrnou výnosnost fondů a srovnání s inflací. Zamyslet by se nad sebou měly fondy ČSOB, Axa a AEGON (nyní Conseq), které v dlouhodobém horizontu neporážejí inflaci. Naopak se sebou může být spokojená ČNB, která od ledna 2010 cíluje inflaci na 2% a průměr za poslední čtyři roky činí 2,03% (pro roky 2006-2009 by cíl stanoven na 3% a průměrná inflace činila 3,15%).

Produkt		Naše hodnocení:				Klady	Zápory

Hlavním problémem transformovaných penzijních fondů je jejich nízká výnosnost. Svěříme někomu peníze na desítky let dopředu (značně omezená dispozice), stát produkt dotuje měsíčními příspěvky a slevou na dani (udržuje tímto atraktivitu na rozumné úrovni, která by jinak byla hluboko pod bodem mrazu) a fond nám pak připíše zhodnocení ekvivalentní lepším spořicím účtům (které stát nedotuje, peníze máme k dispozici ihned a na rozdíl od fondů jsou spořicí účty pojištěny na 100% hodnoty do 100 000 EUR u Fondu pojištění vkladů).

Ano, transformované fondy jsou pevně svázané legislativou, která jim nařizuje neznehodnotit majetek klientů (nelze tedy připsat záporné zhodnocení a fondy tak musí investovat velmi konzervativně). V praxi ale toto klienta (střadatele/daňového poplatníka) nezajímá a když vidí spořicí účet u banky, která nemá podnikání dotované státem, neomezuje nás v dispozici s uloženými penězi (tedy má to komplikovanější v řízení likvidity) a ještě je to pojištěné proti krachu, nestačí se divit, proč stát tedy takto výrazně dotuje zrovna penzijní připojištění (a ne jiný produkt, který by spoření na penzi zajistil za lepších podmínek).

Doplňkové penzijní spoření

Od 1/2013 vznikají nové tzv. „účastnické fondy“, kde si střadatel může zvolit investiční strategii (konzervativní až dynamickou) a může tedy dosáhnout i výrazně vyššího zhodnocení (za cenu možné ztráty – nové fondy již nemusí garantovat neznehodnocení vkladu). Otázkou zůstává, zdali to bude fungovat lépe než nyní. Z minulosti je patrné, že pokaždé, když stát něco zadotoval, poskytovatele dotované služby nic nenutilo produkovat výstupy lepších parametrů, než měly jiné na trhu běžně dostupné produkty bez dotací. Snad tedy doplňkové penzijní spoření dopadne lépe.

V dalším článku Penzijní fondy transformované a účastnické si blíže popíšeme rozdíly mezi oběma typy fondů, odpovíme na otázku, komu a za jakých podmínek se v penzijních fondech vyplatí spořit více, komu méně a komu vůbec, a existují-li moudřejší varianty zabezpečení se na stáří.