Minimální mzda vzroste na 12 200 Kč
Minimální mzda bude o 1 200 Kč vyšší. Výsledných 12 200 Kč je kompromisem mezi požadavky odborů (12 500 Kč) a zaměstnavatelů (11 800 Kč). Kolik by měla činit spravedlivá minimální mzda? Jak argumentují její zastánci a odpůrci? A jak vysoké jsou nástupní platy absolventů v Praze?
Vláda toto pondělí rozhodla o růstu minimální mzdy o 1 200 Kč s platností od počátku roku 2018. S minimální mzdou vzroste i tzv. zaručená mzda pro 7 dalších skupin různě náročných profesí. Např. pro lékaře a zubaře v sedmé třídě profesní náročnosti bude minimum 22 100 Kč a pro nejnáročnější „tvůrčí systémovou práci“ v osmé třídě vzroste minimum na 24 400 Kč.
Zvýší se daňová sleva i přivýdělek nezaměstnaných
Na výši minimální mzdy jsou navázány i další parametry:
- Sleva na dani z příjmu za umístění dětí ve školce: 12 200 Kč/rok (rovno min. mzdě)
- Hranice min. ročního příjmu pro nárok na daňový bonus: 73 200 Kč/rok (šestinásobek min. mzdy)
- Max. přivýdělek pro nezaměstnané na Úřadu práce: 6 100 Kč/měsíc (50% min. mzdy)
- Min. záloha na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů: 1 647 Kč/měsíc (13,5% min. mzdy)
- Hranice osvobození důchodu od daně z příjmu: 439 200 Kč/rok (36 násobek min. mzdy)
Nejvyšší kontrolní úřad (NKU) nedávno konstatoval, že daň z příjmu je díky množství slev a výjimek již natolik složitá, že se v ní kromě plátců neorientuje ani Finanční úřad. Řešením by bylo nejen sjednocení výše slev (na poplatníka, manželku, první až třetí dítě) do jedné univerzální částky, ale zároveň i její zaindexování třeba právě na výši minimální mzdy (např. dvojnásobek =
Jak vysoká má být minimální mzda?
Hranice chudoby činí 10 700 Kč. Pracující by
neměl být ohrožen chudobou, z čehož plyne, že minimální hrubá mzda by měla
činit min. 12 525 Kč, resp. 10 700 Kč čistého (11%/1 378 Kč činí odvody na
sociálním a zdravotním pojištění, dalších 448 Kč pak daň z příjmu ve výši
15% ze superhrubé mzdy mínus sleva na poplatníka 2 070 Kč).
Z morálního hlediska by to mělo být více než 11 130 Kč čistého (13 150 Kč hrubého), které lze dlouhodobě získávat ze sociálních dávek bez práce (životní minimum pro jednotlivce 3 410 Kč + doplatek na bydlení pro jednotlivce v Praze 7 720 Kč).
Současně by minimální mzda neměla být vyšší, než jsou možnosti ekonomiky. Neměla by poškozovat trh práce tím, že by nejméně kvalifikované pracovní síle bránila v uplatnění, či by nutila zaměstnavatele vyplácet přehnaně vysokou mzdu zaměstnancům, jejichž produktivita práce je pod úrovní minimální mzdy.
Jak tedy správně stanovit výši minimální mzdy? Přijde na to, co od ní očekáváme.
- Aby pracující nebyl ohrožen chudobou: 12 525 Kč
- Abychom nepracující vyhnali z dávek do práce: 13 150 Kč
- Co by ještě unesla ekonomika/trh práce: 15 000 Kč (při současném zrušení zaručené mzdy)
Přestože se nyní minimální mzda zvýší nejvíce ve své historii (o 1 200 Kč na 12 200 Kč), nárůst mohl být o 325-950 Kč vyšší.
Minimální mzda potírá šedou ekonomiku
Vášnivá diskuze mezi odboráři, zaměstnavateli
a vládou byla tak trochu bouří ve sklenici vody, neboť za minimální mzdu
v ČR pracuje pouze 130 000 zaměstnanců (méně než 3% trhu práce). Přitom
většina těchto zaměstnanců (především pracovníků v pohostinství) dostává
bokem nezdaněné peníze na ruku a za papírově minimální mzdu pracuje jen
z důvodu daňové optimalizace. Ruku na srdce, kdo z nás by byl ochoten
každé ráno vstávat na 8 hod do práce za méně než 10 000 Kč čistého? (lze-li
navíc získat stejné peníze na dávkách)
Zvýšení minimální mzdy bude mít téměř nulový efekt na reálnou velikost výplat pracujících. Pouze dojde k legalizaci části výdělku, který se doposud vyplácel nezdaněně na ruku. Na růstu minimální mzdy tak vydělá především stát díky zvýšenému inkasu daně z příjmu a odvodů (sociální a zdravotní pojištění).
Argumenty proti minimální mzdě
K problematice minimální mzdy padlo mnoho argumentů a všechny byly relevantní.
Minimální mzda postihuje nejvíce ohrožené skupiny na pracovním trhu, kterým bereme pomyslnou první příčku kariérního žebříku, bez které se výše nikdy nedostanou, a naopak z pracovního procesu vypadnou =
Mzda je věcí domluvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, stát by neměl určovat minimum =
Náklady na zaměstnance rostou více než minimální mzda =
Při růstu mezd méně kvalifikované pracovní síly nezbývá na adekvátní růst mezd více kvalifikovaných pracovníků =
Nástupní mzdy modrých a bílých límečků jsou stejné
Níže uvádíme přehled nástupních mezd pro
vybrané profese v Praze.
Nekvalifikované profese (není požadována ani maturita):
- Pokladní v supermarketu (Lidl): 23 000 Kč
- Skladník (Amazon): 27 000 Kč
- Řidič autobusu/tramvaje (DPP): 35 000 Kč
Kvalifikované profese (vyžadováno VŠ a obvykle perfektní angličtina):
- Učitel: 22 000 Kč
- Lékař/právník/ekonom/programátor: 30 000 Kč
Rozdíl mezi kvalifikovanou a nekvalifikovanou prací není u absolventů ve výši nástupní mzdy, ale v pracovním komfortu (dělat v kanceláři po-pá 9-17 je příjemnější než pracovat ve skladu 24/7 či jezdit šejdry v dopravě). Další odlišnost je v budoucím růstu mzdy za praxi. U nekvalifikovaných profesí jde spíše o růst symbolický (pár tisíc korun), kvalifikovaní pracovníci po 2-3 letech praxe obvykle poskočí o 10 000 Kč a pro mnohé z nich není problém takovýto skok zopakovat ještě jednou za další 2-3 roky.