Hypotéky čeká od dubna další omezení
Po loňském zrušení 100% hypoték dojde letos k dalšímu omezení. Od dubna půjčí banky max. 90% hodnoty nemovitosti a většina hypoték bude poskytována pouze do 80% LTV. Zbytečná regulace nebo nutná prevence proti další realitní bublině?
Konec 100% hypoték
ČNB již loni na podzim vydala nezávazné doporučení, ve kterém žádala banky, aby neposkytovaly od 10/2016 hypotéky nad 95% LTV a aby úvěry s LTV 85-95% tvořily max. desetinu portfolia banky. Přestože se jednalo pouze o nezávazné doporučení, téměř všechny banky mu vyhověly. Ve velmi ojedinělých případech prošlo pár 100% hypoték či se švejkovalo se spotřebitelskými úvěry kryjícími chybějících 5%.
Konec hypoték bez doložení příjmu
12/2016 vstoupil v platnost nový zákon o spotřebitelském úvěru, který i u hypoték zavedl povinnost důkladně prolustrovat příjmy klienta a přesvědčit se o jeho schopnosti splácet (půjčila-li by banka klientovi bez kontroly jeho bonity, pak by úvěr bylo možné prohlásit za neplatný a dlužník by peníze bance vracel „dle svých možností“ a bezúročně). To byl konec hypoték bez doložení příjmu, které se dříve poskytovaly povětšinou jen do 50% LTV. Příjem obvykle nebyli schopni doložit lidé pracující na černo (např. číšníci oficiálně zaměstnaní pouze za minimální mzdu nebo podnikatelé optimalizující svá daňová přiznání).
Hypotéky už jen do 90%
Od 4/2017 budou hypotéky omezeny na 90% LTV s tím, že úvěry v intervalu 80-90% LTV budou tvořit max. 15% portfolia bank. Od dubna se bude jednat stále ještě pouze o doporučení, byť důraznější (formát „comply or explain“), ale v červenci se to pravděpodobně změní na povinnost s očekávanou platností novely zákona o centrální bance. V praxi se tak budou povětšinou poskytovat pouze hypotéky do 80% LTV.
Centrální banka bude moci hypotéční trh regulovat i novými dvěma parametry:
- DTI (Debt to Income): výše dluhu spotřebitele vůči jeho příjmům
- DSTI (Debt Service to Income): výše splátek spotřebitele vůči jeho příjmům
Zatímco regulace přes LTV bude fungovat vcelku spolehlivě a DSTI sice oficiálně regulováno není, ale v praxi již funguje dlouhá léta (banky mají poměrně robustně nastavené hranice minimálního příjmu žadatele o úvěr v závislosti na počtu vyživovaných osob v domácnosti a jeho dalších závazcích), u DTI může nastat problém, přinejmenším ve vybraných krajích. Např. v Praze je oproti západním velkoměstům výrazně méně příznivý poměr mezi cenami realit a výší příjmů. Uvidíme, jak a jestli vůbec tedy k regulaci DTI v ČR dojde.
Realitní bubliny
Jedním ze spouštěčů poslední celosvětové ekonomické krize (2009) byly právě realitní bubliny (ceny nemovitostí vysoko nad fundamentem) a málo zajištěné hypotéky (v USA navíc garantované vládními agenturami), které zamořily finanční systém toxickými hypotéčními zástavními listy. I proto má nynější tuzemská regulace hypoték smysl, především jako prevence proti realitní krizi (která dříve či později přijde). Vedlejším produktem je ochrana samotného spotřebitele. Koupíme-li si v době před krizí předraženou nemovitosti na 100% úvěr, velmi riskujeme. Během krize můžeme přijít o práci, banka nemovitost prodá, ale díky propadu cen realit výtěžek z prodeje ani neumoří zbývající dluh. A to je pro spotřebitele velmi nepříjemné nemít nic a ještě navíc dluh, který není jak splácet.
Mýty a fakta o regulaci
- Regulace hypoték povede k dalšímu zdražování realit: NE = naopak, menší dostupnost úvěrů povede ke snížení poptávky po realitách, tedy ke zpomalení zdražování
- ČNB regulacemi hypoték hasí svůj vlastní požár z devizových intervencí: NE= přebytek likvidity na trhu, který vedl k rekordně levným úvěrům a k nadhodnocení většiny investičních aktiv (akcie, dluhopisy, atd.), je celoevropským problémem, který nejvíce posiluje politika kvantitativního uvolňování ECB. ČNB intervence ukončí pravděpodobně v podobnou chvíli, v jakou vstoupí v platnost nová regulace hypoték.
- Regulace omezí dostupnost úvěrů: ANO = bude třeba mít povětšinou našetřeno 20% z hodnoty nemovitosti (na byt za 3 mil. Kč bude třeba 600 000 Kč). Ovšem již od nepaměti byly hypotéky nad 90% LTV výrazně dražší (loni i dvojnásobně), tedy se málokomu vyplatily. K omezení dostupnosti vlastního bydlení přispěla více daň z nabytí nemovitosti přenesená na kupujícího (jednorázové zdražení pro kupující +4%).
- Regulace zdraží hypotéky: NE= naopak, průměrná úroková sazba poklesne z důvodu úbytku nejrizikovějších úvěrů (které bývají nejdražší). Za zdražení hypoték na sklonku roku mohl nový zákon, který výrazně posílil práva spotřebitelů (předčasné a mimořádné splátky), což si banky kompenzovaly zdražením o 0,2-0,5%.
- Kdo dřív přijde, ten dřív mele:NE =z důvodu omezení počtu poskytovaných hypoték v pásmu 80-90% LTV na 15% celkového portfolia banky by se mohlo zdát, že se s těmito úvěry dostane pouze na ty zájemce, kteří přijdou dříve. Reálně ovšem budou banky úrokové sazby pro hypotéky „do 80% LTV“ a „nad 80% LTV“ diferencovat tak, aby více než 15% trhu zkrátka nemělo o rizikovější hypotéky zájem (z důvodu výrazně vyšší ceny).