Co s penězi v bance v případě úmrtí?



Češi mají podle posledních průzkumů své peníze uložené zejména na běžných účtech, na spořicích účtech nebo v investicích. Co se s těmito finančními prostředky děje po smrti jejich majitelů? Připravili jsme si pro vás přehledné shrnutí toho, jak banky postupují při úmrtí majitele finančních produktů a také to, kdo má právo s finančními prostředky nakládat před ukončením dědického řízení.
Co se děje s účtem v bance po smrti jeho majitele?
„Banky i po úmrtí majitele účtu pokračují v přijímání peněz a provádění platebních transakcí, ke kterým dal majitel účtu za života souhlas (splátka hypotéky, platba nájmu apod.). Zastaví se pouze takové transakce, u kterých majitel účtu stanovil, že v nich nemá banka po jeho smrti pokračovat. Smrt majitele účtu mohou bance oznámit buďto pozůstalí doložením úmrtního listu nebo notář, který musí banku kontaktovat v rámci dědického řízení,“ říká Petr Jermář, specialista na finance z portálu banky.cz.
Kdo může vybírat peníze z účtu po zemřelém?
K penězům na účtu se může dostat pouze takzvaný disponent. Disponentem je ten, komu dal majitel účtu oprávnění nakládat s penězi. Dispoziční právo k účtu může přetrvávat i po smrti majitele účtu, výjimkou je situace, kdy si majitel účtu vyžádá zánik dispozičního práva po úmrtí. Jakmile banka obdrží informace o úmrtí majitele účtu, ať už od notáře nebo pozůstalých, ověří si, které osoby mají dispoziční právo k účtu. Tyto osoby mají následně k penězům na účtu přístup. V případě, že k běžnému účtu neexistuje disponent, banka účet zablokuje.
Více o dispozičním právu se dočtete v článku Dispoziční právo k účtu. Kdy má smysl a na co si dát pozor? Jakým způsobem může disponent s účtem nakládat?
Dispoziční právo po smrti: Jaká práva má disponent?
Disponent může s penězi na účtu nakládat stejně jako během života majitele účtu. Zpravidla může vybírat peníze, přijímat a posílat platby nebo měnit nastavení účtu. Co však naopak většinou nemůže, je čerpat kontokorent nebo zrušit účet před pravomocným skončením dědického řízení. V souvislosti s nakládáním s penězi na účtu je třeba říci, že do dědického řízení spadá zůstatek na účtu ke dni úmrtí majitele účtu. Dědicové mohou nárokovat všechny případné neoprávněné výběry.
Dostanou se k penězům dědici před ukončením dědického řízení?
Peníze na účtu dle práva patří dědicům. Jak už ale z výše uvedeného odstavce vyplývá, pokud nemají dědicové k bankovnímu účtu zřízené dispoziční právo, k penězům se až do skončení dědického řízení nedostanou. Totéž platí i v případě manželů, kdy jsou účty v bankách součástí společného jmění manželů. Pokud není manžel či manželka disponentem účtu, s peněžními prostředky na účtu nakládat nemůže. Zjistíte více o tom, jak funguje společné jmění manželů.
Kdo může být jmenován správcem pozůstalosti a jaké má povinnosti?
V případě, že není k účtu vedeno dispoziční právo, může notář po dohodě s účastníky dědického řízení určit správce pozůstalosti neboli správce dědictví. Jedná se o osobu, která obstarává záležitosti spojené s majetkem. Správce pozůstalosti se využívá zejména v případě, že by majetek zemřelého mohl kvůli délce trvání dědického řízení utrpět škody. Správce pozůstalosti má povinnost soudu doložit, jak s majetkem po dobu dědického řízení nakládal. Pojem správce pozůstalosti se často zaměňuje s pojmem vykonavatel závěti. V průběhu dědického řízení je jejich role velmi podobná a v případě, že se vychází ze závěti, může se jednat o stejnou osobu, ale také nemusí.
Online srovnání spořících účtů
Jak probíhá dědické řízení s finančními prostředky v bance?
Odpovědí na to, jak získat peníze po smrti blízkého, je ukončené dědické řízení. Samotné dědické řízení obvykle trvá několik měsíců (okolo 3 až 6 měsíců). Dědické řízení je vedené notářem určeným soudem, dědit je možné na základě dědické smlouvy, závěti nebo ze zákona dle takzvaných dědických tříd. Pozůstalostní řízení je ukončeno rozhodnutím o dědictví, u kterého se postup liší na základě toho, zda je pouze jeden dědic nebo je dědiců více. Více o tom, jak probíhá dědické řízení krok po kroku, se dozvíte v tomto článku.
Jaké jsou daně a poplatky spojené s dědictvím finančních prostředků?
Co se týče dědických poplatků, musí dědici počítat s odměnou pro notáře, která se odvíjí od majetku zemřelého a je stanovená vyhláškou.
Hodnota pozůstalosti v korunách | Odměna pro notáře v roce 2024 |
0 až 500 000 Kč | 2 % (nejméně však 2.000 Kč) |
500 000 až 1 000 000 Kč | 0,9 % |
1 000 000 až 3 000 000 Kč | 0,5 % |
3 000 000 až 30 000 000 Kč | 0,1 % |
30 000 000 až 100 000 000 Kč | 0,05 % |
Přes 100 000 000 Kč | 0 % |
K odměně pro notáře je nutné připočíst DPH ve výši 21 %. Pokud by například celková výše majetku činila 4 900 000 Kč, odměna pro notáře by bez DPH byla 26 400 Kč, s DPH pak 31 944 Kč. Notář má také právo na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s prováděním úkonů ve výši 300 Kč.
Majetek a příjmy, které získáte dědictvím, jsou osvobozeny od daně. Od roku 2014 se dědictví řadí k takzvaným neúplatným příjmům osvobozeným od daně podle zákona o dani z příjmů. Chcete vědět více o dědické dani? Přečtěte si článek Dědická daň: Co byste o ní měli vědět?
Jak se řeší investiční účty a spořicí produkty v případě úmrtí?
„Součástí pozůstalosti je celý majetek zemřelého, a to včetně investic nebo dluhů. V případě, že měl zůstavitel finance uložené v investicích, je nutné je všechny dohledat. Bohužel totiž neexistuje centrální registr, ve kterém by byly veškeré informace o účtech a investicích. Ideální samozřejmě je, když zůstavitel zanechá seznam všech účtů a investic. V opačném případě je třeba požádat notáře o prověření veřejných registrů. Jakmile notář investice dohledá, rozdělí je do dvou skupin – na ty, které míří do pozůstalostního řízení a ty, které mají být vyplaceny přímo, protože do pozůstalostního řízení nepatří (např. výplata obmyšlené osobě u penzijního spoření),“ říká Petr Jermář, specialista na finance z portálu banky.cz.