ČNB po zasedání bankovní rady snižuje úrokové sazby
Česká národní banka oznámila další snížení úrokových sazeb. Dvoutýdenní repo sazba (2t repo), která ovlivňuje bankovní úvěry i vklady, klesla znovu o 0,5 procentního bodu: tentokrát na 4,75 %. Ve stejném rozsahu se snížila i diskontní sazba a sazba lombardní, vše s platností od 28. červan 2024.
Snížení úrokových sazeb
Bankovní rada ČNB na svém jednání dne 27. června 2024 rozhodla o snížení úrokových sazeb o 0,5 procentního bodu. Upravená repo sazba nyní bude 4,75 %. Tento krok nastavuje základní úrokovou sazbu v ekonomice na nejnižší úroveň od dubna 2022. Diskontní sazba klesla snížena na 3,75 % a lombardní sazba na 5,75 %.
Důvody snížení sazeb
Důvodů, které vedly bankovní radu k tomuto rozhodnutí, je více. ČNB je prezentovala v prohlášení na tiskové konferenci, která následovala po zveřejnění rozhodnutí o snížení sazeb. Uvedla následující důvody:
Dopady na finanční trh
Snížení základní úrokové míry v ekonomice, i obou jejích „souputnic“, bude mít své dopady na finanční trh. S největšími počítejme u spořicích produktů. Jen s minimálními dopady se ovšem potkáme u hypoték.
Hypoteční úvěry
Pokles ceny hypotečních úvěrů nebude nijak zásadní. Banky se teď rozhodují i podle jiných kriterií, než je jen repo sazba. Velkou roli teď hrají chystané změny v sankcích za předčasné splacení hypotéky (a s tím související refinancování ve fixaci). Důležité je i kolísání ceny externích peněz: tzv. IRS sazby.
Běžné úvěry
Běžné půjčky většinou kopírují vývoj repo sazby, pravděpodobně se tedy můžeme dočkat postupného snižování cen bankovních půjček. U nebankovních úvěrů nemívá repo sazba nijak zásadní vliv.
Spořicí bankovní produkty
Jak už jsme naznačili, v největší míře se pokles repo sazby odrazí na vkladových produktech: na spořicích účtech a na termínovaných vkladech bank i záložen.
Opatrný přístup do budoucna
Bankovní rada zároveň ve svém prohlášení upozornila, že do budoucích zasedání počítá s velmi opatrným přístupem. Rada konstatovala, že: „proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních, nebude-li se inflace, a to zejména její jádrová složka, vyvíjet v souladu s predikcí.“ Rada tím potvrdila své odhodlání „pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle.“