Bankovnictví budoucnosti
Banky dlouho dobu vydělávaly na poplatcích a vysoké úrokové marži (vklady odměňovaly málo a půjčovaly za hodně). Poměry se ale v bankovnictví mění a pod tíhou nemalé konkurence začínají poplatky klesat stejně rychle jako úroková marže.
Svůj díl na tomto pro klienty pozitivním vývoji mají nízkonákladové banky, které začaly nabízet běžné účty a úvěry bez poplatků a spořicí a úvěrové produkty s velmi zajímavými úroky. Zejména velké banky budou stále více pod tlakem nákladů, které již nebudou kryty dostatečnými výnosy z poplatků a úrokové marže, a bude tedy nutné hledat alternativní zdroje příjmů v podobě nového nyní pro banky netypického portfolia služeb. S čím vším by nás tedy banky mohly v následujících letech překvapit?
Jdeme po ulici a vedle sebe vidíme pobočku banky, pojišťovny, telefonního operátora a obchodníka s energiemi. Je jasné, že náklady na provoz čtyř poboček jsou vysoké, návštěvnost poboček klesá (část lidí si dnes vše vyřizuje pouze online), ale zavřít všechny pobočky nemůžeme (druhá část lidí naopak nikdy online světu na chuť nepřijde a svoji pobočku bude potřebovat – minimálně dalších 20 let) a je zde nemalý prostor pro synergii v podobě sloučení čtyřech obchodních míst do jednoho. Nejblíže má k sobě bankovnictví a pojišťovnictví, tedy koncept bankopojištění (který začíná prosazovat ČSOB s podporou masivní reklamní kampaně).
Bankopojištění
Nabízet na jednom obchodním místě bankovní i pojistné produkty není vůbec špatný nápad. Klient uspoří čas (běžný účet i pojištění domácnosti si sjedná během jediné návštěvy banky/pojišťovny) a banka/pojišťovna režijní náklady za provoz jedné pobočky místo dvou. Doposud jsme se mohli setkat v bance maximálně s nabídkou pojištění k úvěru. ČSOB ovšem nyní začíná realizovat bankopojištění ve velkém a nabízí na svých pobočkách nemalé portfolio produktů z oblasti životního i neživotního pojištění. V tomto případě se jedná o spolupráci s ČSOB banky a ČSOB Pojišťovny, ale v případě jiných bank (které pojišťovnu ve své finanční skupině nemají) může jít klidně o spolupráci dvou cizích institucí.
Energie/telefon
Prodávat energie či služby mobilních operátorů je méně náročné oproti prodeji pojištění (potřebujeme méně kvalifikované zaměstnance). Tedy pokud se někde rozjede bankopojištění, není důvod časem nepřibrat i energie a služby mobilních operátorů (v případě telefonních služeb může jít jak o přeprodej služeb, tak o virtuální operátory). Na straně poskytovatelů služeb bude opět úspora nákladů za provoz poboček a na straně klientů úspora času, tedy win-win. Navíc zde bude prostor o podělení se části úspor s klienty v podobě slev či bonusů. Od podzimu loňského roku nabízí ČEZ (prodejce energií) i služby mobilního operátora (jako virtuál). ČEZ sice doposud nikde neprezentoval výsledky této novinky, ale své ovoce to jistě přinese, neboť ČEZ měl infrastrukturu (pobočky a pokročilý online systém), portfolio zákazníků a oproti ostatním virtuálním operátorů nabídl něco navíc (zdarma SMS ve své síti při odběru plynu/elektřiny a útratu na fakturu, jak jsme zvyklí od klasických operátorů – útratu na fakturu nemohli nabídnout jiní virtuální operátoři z toho důvodu, že tento systém je pro operátora v případě neprolustrovaných zákazníků nákladnější na ohlídání, tedy konkurenční výhoda pro ČEZ, kterou mají i banky).
Služby slevových portálů
Banky mají poměrně dost údajů o nákupních zvyklostech klientů (ví přesně, kde, kolik a jak často utrácíme kartou), které nyní nevyužívají. Není nic snazšího než začít klientům nabízet slevy (a la TESCO clubcard) či přímo zlevněné služby na míru (oproti slevovým portálům, budou umět banky na klienty nabídky lépe zacílit).
Management rodinných financí
I když tento business v Čechách zrovna nekvete (mimo balíčku “rodinné účetnictví“ v ABC v podobě papírového formuláře, návodu a mini-kalkulačky), v zahraničí je poskytovatelů managementu rodinných financí poměrně dost. Zpravidla se jedná o online systémy s poplatky pár dolarů či liber ročně. Kdyby podobný systém nabídla banka jako součást svého internetbankingu, určitě by to část klientů oslovilo. V současné chvíli něco takového zkouší mBank (dokonce bezplatně).
Finanční poradenství
V Čechách spíše sprosté slovo, ale i naše země by si konečně zasloužila kvalitní služby finančního poradenství. To co dnes nabízejí jak banky, tak převážně finanční poradci a la OVB, není finanční poradenství, ale podomní prodej nevýhodných produktů. Částečně za to může neochota Čechů za takovéto služby platit – většina si raději nechá „zdarma“ prodat nevýhodný produkt, než by si zaplatila hodinovou konzultaci s odborníkem, kde by výsledkem byla rada a ne produkt. Jak jsem již zmínil výše, banky mají kvalitní data o našem nakládání s financemi. Budou-li mít i šikovné zaměstnance na pobočkách (skutečné poradce, ne prodejce) a bude-li klient ochotný za poradenství zaplatit, může se z toho stát zajímavý business (jednodušší a kvalitnější verze poradenství dnes nabízeného pouze prémiovým klientům).
Kde mohou banky ušetřit
Doposud jsme se bavili o zvyšování příjmů bank z nových potenciálních služeb. Nyní se pojďme podívat na druhou stranu bilance – kde by šlo ušetřit náklady. Nejnákladnější je provoz rozsáhlé pobočkové sítě a obsluha klientů na pobočkách (nechat se obsloužit na pobočce je nákladnější min. z hlediska času i pro klienty). Snahou bank by proto měla být jakási edukace klientů způsobem: „Poslat platbu z domova přes internetbanking je pro tebe, milý kliente, pohodlnější, bezpečnější a rychlejší než chodit k nám na pobočku (ne, na pobočce neposkytujeme zázraky nad rámec toho, co poskytuje náš internetbanking) a pro nás je to i levnější (nemusíme platit tolik pobočkových pracovníků). Když nám zde, milý kliente, pomůžeš ušetřit, odměníme tě za to ještě levnějšími službami.“ Současná úroveň edukace pouze pomocí sazebníků (platba na pobočce dražší oproti platbě online) se zdá být nedostatečná.
Další významnou kapitolou v šetření bank by mohl být přesun back office supportu mimo Prahu. Přes 90% těchto aktivit má většina banka soustředěných v Praze, přičemž minimálně v Brně, Ostravě, Plzni a Hradci by s kvalifikovanými pracovníky v dostatečném „masovém“ měřítku neměl být problém a hladina mezd stejně jako režijních nákladů je oproti Praze trochu jinde. Touto cestou se vydala Air-Bank (Brno).